Investment in Human Capital and Financial Instruments

Příspěvek se zamýšlí nad koncepcí investic do lidského kapitálu z pohledu možnosti získání prostředků na financování terciárního vzdělávání z privátních i státních zdrojů. V úvodu je nastíněn přehled možností, jak mohou studenti v různých zemích světa financovat svoje studium. Patří mezi ně studentké půjčky, granty, půjčky závislé na příjmu, smlouvy o lidském kapitálu a různá daňová zvýhodnění atd. Další část se zaměřuje na analýzu situace v České a Slovenské republice z pohledu nabídky finančních produktů určených studentům vysokých škol. Jak ukazují získané údaje, nabídka v obou zemích je z hlediska produktů velmi limitovaná ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě i ve světě a omezuje se pouze na studentské půjčky či možnost čerpání kontokorentího úvěru ke studentským účtům. V České republice například existují pouze dvě banky, které poskytují úvěry na studium. I přes to, že se na českých veřejných vysokých školách neplatí školné, ostatní náklady jako je ubytování či učební pomůcky, se zvyšují a s tím roste i potřeba finančních zdrojů na jejich krytí. Čeští studenti to tak většinou řeší buď finanční podporou ze strany rodičů či prací při studiu. Proto by bylo třeba rozšířit nabídku bankovních produktů, či uvažovat o jiných alternativách financování. Příkladem jsou tzv. smlouvy o lidském kapitálu (human capital contracts), které jsou formou privátních zdrojů financování terciárního vzdělávání a jsou úspěšně používany například ve Spojených státech. Problematice smluv o lidském kapitálu se věnuje závěr příspěvku. Tyto smlouvy spočívají ve splacení investované částky po dokončení studia a zaplacení určitého procenta z budoucího příjmu studenta, a to po předem stanovenou dobu, obvykle okolo deseti let. Smlouvy o lidském kapitálu jsou jistě zajímavou alternativou. Je otázkou, do jaké míry by byly využitelné i v ostatních zemích, tedy i v České republice, a jak složité by bylo pro tento produkt vytvořit vhodné podmínky.