Knowledge Management -- Theoretical Framework and Practical Research

Protože se přírodní zdroje a levná pracovní síla vyčerpávají, vyspělé země se stále více soustřeďují na komerční využívání vědomostí a znalostí lidí v organizacích. Mnoho společností začíná pociťovat, že znalosti zaměstnanců jsou nejcennější výhodou. Management znalostí začal tedy oslovovat pracovníky jak na filosofické, tak na technologické úrovni; vznikly diskuse o tom, jak by měly být znalosti každodenně řízeny a užívány co nejefektivněji. Řízení znalostí v organizacích vnáší do společností mnoho problémů a otázek. Náš článek se zaměřuje na měření a mapování znalostí. Dříve než představíme metody měření a jejich význam, seznámíme se s pojmy jako jsou metriky řízení znalostí a mapy znalostí v organizaci. Důvodů, proč měřit vložené investice do znalostí je mnoho. Mezi nejdůležitější patří efektivnost vložených prostředků, řízení a kontrola pracovníků a zpětná vazba učení. Proto vzniklo mnoho ukazatelů, kterými jsou ROI (Return on Investments), TCO (Total Cost of Ownership), Tobinův ukazatel q a v neposlední řadě IAM (Intangible Assets Monitor). Mapování organizačních znalostí je jedním z nástrojů záznamu a koordinace znalostí. Mapování toků znalostí narozdíl od číselných indexů zahrnuje lidi. Toto mapování má samozřejmě své výhody i nevýhody. Další rozdíly plynou z mapování explicitních a tacitních znalostí. V další části textu se zabýváme praktickým výzkumem v jedné české firmě, která se zabývá informačními technologiemi. Výzkum byl zpracován a pomocí Mind Manageru byly vytvořeny mapy znalostí podle jednotlivých produktů. Společnost, která umožnila výzkum, je úspěšnou dynamickou společností se silnou pozicí na trhu. Je ovlivněna mnoha faktory vnějšího prostředí, chrání si své citlivé informace vůči konkurenci, musí se vyrovnávat s problémy, které se týkají přežití firmy v konkurenčním boji.