Zprostředkovatelská činnost bank ve střední Evropě: část II. -- analýza determinantů efektivnosti

Příspěvek usiluje o identifikaci hlavních determinantů efektivnosti bank v zemích Visegrádské skupiny (V4) v období let 1999 - 2003. Ke klíčovým otázkám patří zjištění, zda efektivnost ovlivňují především specifické charakteristiky bankovního podnikání nebo makroekonomické prostředí. Aplikací tobitové regresní analýzy dochází studie k závěru, že specifické bankovní charakteristiky (ziskovost, solventnost, tržní podíl a zahraniční vlastnictví) se projevily jako jednoznačně významněj-ší determinanty než makroekonomické proměnné, kterými byly HDP, inflace, úrokové sazby a podíl celkového objemu depozit na HDP. Výsledky tak ukazují, že zlepšení efektivnosti v průběhu pěti let můžeme přičíst kvalitativní změně v řízení a fungování bank. Odhady regresních rovnic rovněž ukazují na vhodné uspořádání bankovního sektoru. Jako optimální se jeví sektor spíše oligopolní struktury, v němž operuje několik zahraničními subjekty vlastněných velkých a středních bank s do-statečnou kapitálovou základnou a významným podílem na trhu primárních zdrojů.