Měření hrubého domácího produktu a ekonomický růst v Evropské unii a USA

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) přestalo být přibližně od 80. let 20. století spolehlivým kritériem ekonomického rozvoje především v souvislosti s rozsáhlými strukturálními změnami v oblasti investic, kdy rychle roste podíl kapitálových statků s krátkou dobou životnosti (např. investic do informačních a komunikačních technologií). Při mezinárodním srovnávání je reálná míra ekonomického růstu zkreslena především rozdíly v systémech národního účetnictví uplatňovaných ve statistické praxi jednotlivých zemí. Různý je např. přístup ke stínové ekonomice a veřejnému sektoru, rozdíly jsou ve vymezení investic a amortizace, při stanovení deflátoru HDP. Liší se i účetní předpisy a míra jejich dodržování v podnikové praxi. Tím jsou dále zkresleny údaje zjišťované systémem národního účetnictví, který z těchto prvotních podkladů vychází. Velké rozdíly v metodice měření HDP jsou mezi EU a USA. To potom vede při mezinárodním srovnávání ke zkresleným analýzám a závěrům, které mohou negativně ovlivnit hospodářskou politiku, a tím i budoucí ekonomický růst.