Základy znalostní ekonomiky

Fenomén znalostní ekonomiky vyvolává řadu otázek. Objevují se názory, že je začátkem nové globální civilizační přeměny. Ale také se lze setkat s odmítavými postoji, pro které je tento pojem jen módním pojmenováním starých a známých procesů, které v současné době nabyly mírně odlišných podob. Práce se snaží analyzovat kořeny toho, co se dnes nazývá znalostní ekonomikou, a definovat ekonomické efekty. Nacházíme se v období, ve kterém se po velmi dlouhé době projevuje saturace specializace a dělby práce, což si vyžádalo výrazné změny v přístupu k řízení podniku. V pozadí změn stojí redefinice společenské smlouvy komerční sféry, která v příštím dějinném úseku zřejmě bude hrát o kvalitativní stupeň významnější místo v životě jednotlivce. Zdá se, že její role bude intenzivnější a naše vazby budou bližší. Společnost bude ochotna směřovat ke komerčním institucím více potřeb. Ony naopak budou moci využívat více kapacit k podnikání. Na základě těchto společenských proměn dochází k určitým změnám i v ekonomických vztazích. Využití nově poskytnutých kapacit ze strany zaměstnanců představuje zisk kapitálu pro podnik. Tento kapitál má ovšem specifické vlastnosti. S časem dochází k apreciaci tohoto kapitálu vlivem jeho postupného zapojování do procesu výroby, na druhou stranu dochází k depreciaci vlivem zastarávání postupů a informací. Tyto trendy nacházejí určitou homeostázy v trvalé kvalitativní proměně podniku, jakmile kapitálový pokles ze zastarávání znalostí převáží nad kapitálovým růstem z užívání znalostního kapitálu. To přináší prostředí vyznačující se trvalou změnou. Vzhledem k proměnám, které proběhly v ekonomickém prostředí, jsou ekonomické subjekty nuceny nalézat nové metody řízení znalostního kapitálu podniku, který tvoří významnou část celkového kapitálu firmy.